Zakrývání jizev po abdominoplastice břicha: proč nejde jen o samotné tetování?

marketaelsikova
28. 7.
Minut čtení: 5

Zakrývání jizev na břiše po císařských řezech, abdominoplastice a jiných operacích: proč nejde jen o samotné tetování?

Zakrývání jizev vyžaduje jiný přístup než běžné tetování. Každá jizva je jiná a proto i práce s ní je technicky jiná. Některé jizvy jsou jemné a ploché, jiné jsou ale rozšířené nebo vytvářejí kožní nerovnosti, vytvářejí kožní převisy nebo záhyby, které mohou jizvu ještě více zvýrazňovat. Ale i s těmito změnami lze při tvorbě návrhu pracovat - je potřeba vytvořit takový motiv, který bude respektovat stav kůže, tvar jizvy a zároveň přirozené linie ženského těla. Tvar upřednostňuji před detaily motivu. Musí na bříšku sedět, fungovat v pohybu a vypadat hezky v prádle i v plavkách.

Další věc, se kterou musím počítat je citlivost kůže.

Kdy je možné přes jizvu tetovat?

Jizva musí být zcela zahojená. Doporučuji počkat alespoň 12 až 18 měsíců od operace, aby se stihly zregenerovat všechny vrstvy kůže. Pokud se přes jizvu tetuje příliš brzy, tak má během tetování velkou reakci – celá zrudne, oteče a podráždění je velké. Nemá smysl spěchat.

Každá jizva je jiná

Pokud se v místě jizvy nachází kožní převis nebo záhyb, je potřeba s ním pracovat jako s přirozenou součástí výsledného návrhu. Např. florálních motivů často využívám záhyb jako stonek květin (záhyb kůže vytváří sám o sobě tmavou linku a proto ji lze v motivu zohlednit a jeho linii využít. Díky tomu působí harmonicky a nerovnost nepřitahuje pozornost.

Návrh vždy vzniká na míru

Každý návrh vytvářím individuálně podle konkrétního místa, kde jizva je a jak je velká. Někdy je jedna, někdy jich je víc. Jizvu si vyfotím, případně mi klientka fotku pošle, a motiv kreslím na iPadu tak, aby seděl přímo na jizvě. Nejvhodnější motivy jsou květiny – ty mohou být tvarově jakkoliv.

Nejde o zakrytí každého milimetru

Mým cílem není schovat každou část jizvy za každou cenu. Často je mnohem přirozenější nechat drobnou část jizvy např. uprostřed květu a pomocí stínování a kompozice ji začlenit. Oko pak nevnímá jizvu jako samostatný prvek, ale jako přirozenou součást toho konkrétního květu a už nepřitahuje pozornost.

Pokud Vás zajímá, zda je Vaše jizva vhodná k překrytí tetováním, neváhejte mi napsat.

Zde sdílím zkušenost své klientky, se kterou jsme zakrývali jizvy na břiše po abdominoplastice.

Jaká byla tvoje cesta k abdominoplastice břicha? Co všechno tomu předcházelo a co pro tebe bylo tím hlavním impulzem?

Moje cesta k abdominoplastice netrvala dlouho, krom velkého rozestupu břišních svalů a s tím i spojenými zdravotními komplikacemi jsem měla opravdu velký přebytek zničené kůže, která mi vytvářela opravdu velký převis. Nešlo to bohužel pořádně schovat ani do oblečení, takže mě to velmi trápilo, protože jsem jinak štíhlá a drobná. Můj syn měl 4 480g při narození, porod vyvolán před termínem z důvodu velkého a nadměrného množství plodové vody. Těhotenství bylo celé rizikové.

Rozhodně jsem chtěla na operaci jít do nemocnice a ne nějaké soukromé kliniky. Tam Vás velmi rychle pustí domů a přeci jen je to velká operace. Navíc jsem poté zjistila, že operace jde ze zdravotních důvodů dělat na pojišťovnu. Zbývalo mi už jen vybrat nemocničního lékaře s dobrými recenzemi. Na operaci jsem byla, když bylo synovi necelých 2,5 roku. Hlavní impulz byl, že jsem se vůbec necítila dobře ve vlastním těle a zkoušela to dát do pořádku i fyzioterapií, cvičením - myslím, že jsem vyzkoušela téměř vše.

Kde jsi operaci podstoupila a jak na celé období kolem zákroku vzpomínáš? Je něco, co bys třeba poradila?

Operaci jsem podstoupila na plastické chirurgii ve FNKV. Období to bylo náročné, ale zároveň hezké, protože jsem věděla, že nejhorší mám po operaci za sebou, ale rekonvalescence je dlouhá, dříve než ve 2 letech dítěte rozhodně nedoporučuji a i tak je potřeba velká pomoc rodiny, Operace je to veliká. Po operaci se nosí pás a jizva je obrovská, hojí se dlouho. Dlouhou dobu se nesmí zvedat těžké věci a musí se ležet na zádech, nesedět. Možná už je to teď i jinak :o).

Jak probíhalo hojení? Jak dlouho trvalo, než si cítila, že je bříško skutečně zahojené ve všech jeho vrstvách, nejen jizvy..?

Hojení trvalo cca 3 měsíce s tím, že 6 týdnů byla opravdu velká omezení. Dobře jsem se začala cítit až tak 6 měsíců od operace a to jsem již začala i zlehka cvičit.

Kdy si poprvé začala přemýšlet nad tetováním jizvy? A co tě k tomu vedlo? Bylo to rozhodnutí spontánní, nebo si přemýšlela delší dobu?

O tetování jsem začala přemýšlet už tak 1-2 roky od operace, ale partnerovi, s kterým jsem byla se tetování nelíbilo. Přesto jsem pořád koukala a hledala, jak by se to dalo pojmout, aby to bylo hezké, hledala na internetu různé inspirace a pořád se té myšlenky nemohla zbavit. Vedlo mě k tomu to, že jsem chtěla zakrýt strie a velkou jizvu, která se mi nelíbila. Ale rozhodně se mi líbila více než bříško před abdominoplastikou - té rozhodně nelituji. Jednou jsem kontaktovala jednoho tatéra s fotkou, zda by se dala jizva a strie přetetovat a on mi napsal, že co se mi stalo, že mě někdo rozřízl napůl a ať to nedělám, že mě to jako člověka znehodnotí. To mě na celkem dlouhou dobu odradilo. Než jsem objevila Miju a její práci, tak jsem měla dlouho vybranou inspiraci, kterou jsme potom jen doladili a s výsledkem jsem velice spokojená. Škoda jen toho, že jsem to neudělala už mnohem dřív.

Jak jsi prožívala vznik návrhu i samotné tetování? Průběh, hojení, nejistoty, jestli to bude ono.. cokoliv..

Z tetování po domluvení termínu a plánování návrhu jsem začala mít strach. Běželo mi hlavou jestli dělám dobře, jak se v tom budu cítit, jestli se to povede. Myslím, že mi běželo hlavou úplně vše. Zároveň jsem se i těšila, na tu změnu, na ty pocity a že jsme se konečně odhodlala. Vůbec si na cokoliv z toho nemohu stěžovat, vše probíhalo hladce a skvěle.

Jak probíhalo hojení tetování? Překvapilo tě na něm něco, nebo bylo jiné, než jsi očekávala?

Hojení probíhalo moc dobře a rychle a já se nemohla dočkat pokračování.

Musela sis na potetované bříško zvykat? Jaké byly tvoje první pocity, když bylo všechno zahojené?

Myslela jsem si, že si budu muset zvykat, ale snad jen první den. Potom už to byla moje součást a pocity byli naprosto skvělé. Byla jsem nadšená a pořád jsem se musela prohlížet. Musím říct, že už ani nevím, že bych měla nějakou jizvu a strie.

Změnil se nějak tvůj vztah k vlastnímu tělu? Cítíš se dnes sebevědoměji? Například v plavkách, spodním prádle nebo při pohledu do zrcadla?

Rozhodně ano. Svoje tělo mám konečně ráda takové jaké teď je a jsem spokojená. Sebevědoměji se cítím rozhodně a dvoudílné plavky nosím po 10 letech... a strašně si to užívám. Ve spodním prádle se cítím úplně jinak než dřív. Hlavně se za své tělo nestydím.

Co bys vzkázala ženám, které mají podobnou jizvu a přemýšlí, jestli do tetování jít?

Vzkázala bych jim, aby se toho rozhodně nebáli, že jim to změní život k lepšímu, protože se budou mnohem lépe cítí, ale zároveň ať pečlivě vybírají, jaké tetování se jim bude líbit a bude se k nim hodit. Nejdůležitější určitě je si velmi pečlivě vybrat tatéra, stejně tak jako já, vyplatí se totiž i několik měsíců počkat. Pro mě to nebylo jen tetování, ale takový proces proměny, zážitek, příjemně strávený čas. Na každou část tetování jsme se moc těšila a celý proces tetování si moc užila. Děkuji Mijo.

Já děkuji Tobě za důvěru.

PS: pokud by Vás zajímala další práce s jizvami, mrkněte na článek o zakrývání jizev po ablaci prsou nebo po sebepoškozování.