• Tattoo Mija

Niki

S většinou mých úžasných kolegyň jsme se daly dohromady dost podobně – práce přibývala a ve studiu chyběl další element. S Niki Smrčkovou to ale přeci jen bylo trochu jinak.



Niki znám už hodně dlouho a neseznámil nás žádný společný kámoš ani něčí láska. Potkaly jsme se na uměleckém kurzu Portrét, který ve své výtvarné dílně učí a vedou mí rodiče. Niki nádherně kreslí a maluje, sem ale docházela sedět modelem a přenechávala kreativitu ostatním. Po několika měsících jsme se tak nějak přirozeně sblížily, zajímaly nás podobné věci i smysl pro humor a řeč nikdy nestála. Časem si ke mně Niki přišla pro svou první kérku - pamatuju si, že to byla barevná sovička (zajímavý, co za detaily utkví člověku v paměti i po letech :-) ). Pak chtěla další a další,… Uplynulo pár let a Niki právě dokončovala školu (jako jedna z mála členek našeho týmu má umělecké vzdělání) a mě napadlo: „tu holku musím naučit tetovat“. A tak jsem jí napsala smsku. Několik dní se nic nedělo, pak mi ale cinkla zpráva: „no jasně!“ a Niki za mnou začala docházet. Dívala se, jak pracuju a pak jsme spolu sehnaly pár dobrovolníků, na kterých se začala učit. Po 4 letech jsou její výsledky neuvěřitelný a dechberoucí. Niki je po tak krátké době tam, kam se někteří tatéři dostanou o mnoho let později. Napadá mě k tomu jediné slovo – talent!


Kromě tetování Niki ráda sportuje. Každou volnou chvíli vyráží do Alp na feraty nebo skialpy, leze po skalách nebo létá s rogalem. Je veselá, přátelská, přizpůsobivá, všímavá a hodně citlivá. Dokáže reagovat na emoce ostatních jako na vlny v řece a umí v nich plavat. Možná proto se pokaždé naladí na myšlenky svých klientů a ztvární je po svém tak, že od ní odcházejí nadšení. Co se motivů týče, baví ji ostré a výrazné linky. Na holku má tvrdší, ale hodně esteticky vyladěný styl – tahy štětcem, zdánlivě nesourodé čáry, které ale v celkové kompozici působí dokonale harmonicky a občas to všechno protne mandalou s ostrými hranami, nebo nějakou větvičkou či květinou. Miluje barvy a dělá barevné abstrakty. Mně osobně se hodně líbí její schopnost schovat úplně všechno včetně starých nebo nepovedených kérek. Nešťastní zákazníci díky tomu nemusí podstupovat odstranění tetování. Vymyslela si svůj vlastní osobitý styl na cover-upy / skrytí starých tetování spočívající v kombinaci černých tahů barev a jemných pestrých barevných květin nebo konkrétních motivů na přání, které zneviditelní všechno, co si klient už nepřeje. A musím říct, že je to nejen praktická věc, ale taky jedna velká stylovka. Její práce s barvami, hlavně jejich přechody, jsou pro mě velkou inspirací.


Pokud tedy hledáte někoho, kdo zvládne malé kérky i velké originální motivy, na které budete pyšní dlouhá léta, právě jste ho našli.




Otázka pro Niki


Proč a jak jsi začala tetovat?


Být tatérem vlastně nikdy nebyl můj plán. Dovedla mě k tomu souhra několika životních okolností a náhod. Potkala jsem správné lidi ve správný čas a chopila se příležitosti, když přišla. Teď jistě vím, že to tak mělo být, je to tak správně a ani přes covidové trable bych neměnila. Chodit šťastná do práce je asi to nejvíc, co si člověk může v profesní rovině přát. A tak musím poděkovat Mije, že to riskla a nabídla mi práci a že mě naučila všechno, co umím. A děkuju mamince Miji, že mě k Mije přivedla. A díky patří také kamarádce Vendy, která mě přivedla k mamince Miji. Jsem šťastná tatérka.